HISTORIE » Kolín a bratr
Kolín a bratr

Kromě mnoha dalších
významných osob poctilo
město Kolín nad Rýnem
svého slavného spoluobčana
Farinu sochou na radniční věži,
symbolu kolínského měšťanstva.

Vytoužená šance moci se zcela věnovat kapitálu svého nosu a svůj dobrý čich nasadit pro dobro rodiny a kultivaci čichového smyslu v Evropě, se mu nabídla v Kolíně. Staré obchodní město na Rýnu na západě Svaté říše římské se stalo jeho domovem. Odsud se měla šířit sláva jeho parfumérského umění. 13. července 1709 založil Giovanni Battista Farina, bratr parfuméra, v Kolíně obchod se zbožím, společně s komisním a spedičním obchodem. Tento rok,1709, je rokem založení Fariny, nejstarší továrny na parfémy na světě. Firma bratra Battisty fungovala zprvu pod jménem G.B.Farina, po přistoupení budoucího švagra Borgnise pak pod jménem Farina & Co. Pusobila v domě u města Bruselu na rohu ulic Unter Goldschmied a Große Budengasse.


Štuková ozdoba na rohu
domu Farinových: zlatými
písmeny se zde oznamuje
rok založení firmy.

Movitý strýc z Maastrichtu měl spoustu kontaktů a při zakládání firmy byl velkou oporou. Kolín již sice nebyl onou bezkonkurenční hvězdou na rýnsko-maaslandském hospodářském nebi, poté, co Holanďané začali se zámořským obchodováním. Avšak výhodná poloha města na celoročně sjízdné řece (do 19. století byl Rýn nejduležitější obchodní cestou Evropy),privilegia říšského města a ústřední poloha, kdy Kolín obklopovalo několik knížectví staré říše a hraničící velmoci jako Francie, přesto podniku slibovaly dostatečný úspěch.

U Fariny & Co. se obchodovalo s galanterií a hedvábným zbožím všeho druhu. V Kolíně byli pro tyto drahocennosti barokního životního stylu vhodní zákazníci. Místní honorace a hodnostáři svobodného občanského a říšského města chtěli svým zahraničním návštěvníkům - obchodním partnerům a zástupcům politických špiček šlechtických rodů a knížecích domů - nabídnout moderní prostředí ve dvorním stylu 18. století. Aby mohla významné návštěvníky přivítat tak, jak se hodilo k jejich stavu, nechala kolínská městská rada v letech 1750 - 1752 přestavit sál ve východní části radnice na jeden z nejlepších výtvorů německého rokoka. Takzvaný Mušlový sál, který byl bohužel zničen ve druhé světové válce, měl na stropě nejcennější mušlové ozdoby ze zlatého štuku s alegoriemi čtyř živlů. Stěny zdobily gobelíny s výjevy z tureckých válek, zhotovené kolem roku 1720 v dílně Josse de Vos v Bruselu. Dvorní potřeba reprezentovat byla zastoupená rovněž v domech měštanů.