HISTORIE » Senzace
Senzace

Klasicistní Farina - mateřská firma
od roku 1849

V Kolíně mohl nyní Johann Maria věnovat všechny své úvahy svému největšímu talentu, čichovému smyslu. Svět mu nabízel nekonečnou paletu vůní, od těch nejvznešenějších a nejněžnejších až po ty, které jsou samy o sobě cosi nevábného - male olet.

Ale ve spojení s jinými vůněmi se i ony stanou veskrze nepostradatelnou součástí nějaké nové, libě vonící kreace. Celek byl, jako vždy,víc než součet jeho částí. A tak v prostorech, které mu dal bratr k dispozici na „míchání vodiček“, okoušel Johann Maria všechno dle pachu. Popisoval, sondoval, míchal vůně všech možných druhů. V Kolíně také sledoval první prodeje brambor.

Znal hlízu z Nového světa už z Itálie. V údolí Piemontu ji tam již dávno pěstovali. Ale nikdy ji nejedl. Zajímala ho pouze její vůně. Popsal vůni brambory ve všech odstínech - vůně, která podle toho, zda byly brambory čerstvě sklizené, loupané, vařené nebo oškrábané, nastrouhané, šťouchané nebo vychladlé, odhalila jeho nosu pokaždé nový plod, který byl zástupcem jednoho a téhož druhu pouze podle jména.


Eau de Cologne musí dva roky zrát,
než se její vůně plně rozvine.
Původně ležela výlučně v sudech
ze dřeva libanonských cedrů.

Farina byl parfumér a pracoval tak, jak to parfuméři činí dodnes. Eau de Colognene vznikla v laboratoři, ale ze všeho nejdříve v jeho hlavě. Jako dirigent skládá zvuk pomocí partitur, složil si on sám prostřednictvím utajených symbolů zvuk budoucí symfonie esencí. Než jej skutečně ucítil, nechal si v duchu rozeznít tucty esencí tutti. Obdarován absolutním nosem si dokázal představit nejrůznější vonné akordy. A šel ješte o krok dál, o krok, který před ním ještě nikdo neudělal. Chtěl, aby ona symfonie, až opustí orchestr jeho manufaktury a zazní jeho zákazníkům, zněla pokaždé stejně. Chtěl, aby jeho Eau de Cologne voněla stále stejně a stala se nezaměnitelnou.

Něco takového bylo v jeho době zcela nové. Bylo sotva představitelné, aby nějaký parfém voněl vždy identicky. Limetové keře rodí v závislosti na roku a počasí plody s ruzným aroma. Roli hraje i složení zeminy a ani jeden grapefruitovník není jako druhý. Teprve Cuvée ruzných poloh a ročníků esencí umožní nezaměnitelnou stejnou vůni. Ono stále stejně znějící Concerto grosso orchestru vůní, které se neskládalo ze souhry čtyř nebo pěti, ale z tuctu nástrojů, bylo na počátku 18. století považováno za nemožné. Vyrobit něco takového by byla senzace, taková schopnost by byla geniální. Ale Farinova Eau de Cologne byla přesně taková a je jí i dodnes. Dnes je samozřejmé, že parfém voní stále stejně. Syntetická výroba aromat a monoesencí to bez problémů dovoluje. Musí se pouze opakovat stanovená směs syntetických aromat. Kdybychom ale chtěli pracovat s přírodními aromaty, a Johann Maria neměl jinou alternativu, museli bychom rok co rok sestavit Cuvée z monoesencí znovu. Parfumér Johann Maria si za tímto účelem založil dodnes existující záložní zkušební vzorky esencí a mixtur. Chtěl si tak uchovat zvláštní kvality každého ročníku.

Chtěl s tím, co vždy vonělo o nuanci jinak,vytvořit pokaždé stejnou vůni. Správný poměr esencí se musel vymýšlet stále nanovo, aby výsledek, mixtura, zustala identická. Díky tomuto nanejvýš komplexnímu způsobu je dnes Eau de Cologne skutečně naprosto stejná, jako byla před třemi sty lety. Představme si, že bychom si mohli otevřít láhev vína ze sklepa Ludvíka XV. a vychutnat si onen ušlechtilý, po dobu tří set let nepozměnený buket.

Taková záruka kvality po generace byla v 18.století zcela nová. Znamenala parfumérův nejvyšší um. Taková kreace vzdorovala nestálostem přírody tím, že přírodu tím nejtrefnějším způsobem využila. Bylo to něco zcela jiného, než těžké vůně, jaké v době Johanna Maria Fariny dosud používala honorace: vůně bizamu nebo mošusu, zvířecího sekretu nebo esence z rostlin, které sebou člověk nosil ve formě vonných kuliček. Vůně monoesencí, žádné symfonie vůní. Tyto „vonné štíty“ dokázaly ochránit před nemocemi - to byl běžný názor. Promiňme však drobnou poznámku: často samy způsobovaly nevolnost, kterou měly vlastně opanovat. Těžké sametové a kožešinové oděvy panstva vůně zachycovaly. Nešlo se jich zbavit, lpěly na nich. Jak jiná byla vůně hedvábného oděvu. Jak jiný byl parfém, jehož vrchní tóny se třepotaly jako slunné trylky a trioly a ve své melodii a kontinuu si podržel nezaměnitelné tóny a spojil se příjemně s pokožkou. Na Eau de Cologne se zkultivovaly nosy evropské šlechty.