HISTORIE » Zboží a peníze
Zboží a peníze

Originální Farinův psací stůl z roku 1660
v Muzeu vůní v domě Farinů.

Jestlipak dokázal Jean Maria svým nosem rozpoznat platící klientelu, stejně jako si coby dospívající podle své babičky rozděloval lidi na ty, co „voní dobře“ a „voní špatně“? Na psacím stole z portugalského dubu si Farina vedl knihu záznamů. Vetšinu své obchodní korespondence sepisoval parfumér osobně. To on přijímal objednávky. On vedl seznamy importu a exportu. Denně napsal tucty dopisů. Pečlivé vedení záznamů bylo nezbytným předpokladem pro podnik působící v celé Evropě, zejména v 18. století.


První žurnál ze 13. července 1709

Farinovy obchodní spisy jsou dnes uloženy v největším a nejúplnejším podnikovém archivu v Evropě. Řada svazků čítá několik set metrů. Zachovaly se i takzvané hlavní knihy z počáteční doby. Volba slov, která v nich Jean Marie použil, pobaví: v italštině, němčině a francouzštině čile několikajazyčně sepsaných účetních knihách jsou občas uvedeni "zlí dlužníci". Avšak Jean Maria nebyl soudce. Nedělal ze sebe moralistu. "Zlý" znamenalo, že dlužníci zemřeli. Byli to zákazníci, kteří kvůli své smrti upadli do insolvence. Zlá je smrt, dobré je všechno živé. Taková je životu přitakávající, požitek oslavující feudální filozofie rokoka, podle níž je smrt neodvratitelným, ale právě proto prominutelným celoživotním společníkem člověka. Farina dluhy těchto zlých dlužníků jednoduše… odepsal.