HISTORIE » Ti ostatní
Ti ostatní

Hlučné slavnosti značily pozdní léta
19. století. Na plesu Fariny
v Gürzenichu  roku 1861 tančilo
osmnáct národností do ranních hodin.

Podstatně větší následky po sobě zanechalo cosi na způsob výměny etiket, kterou u Eau de Cologne provedlo potomstvo Jeana Marii. Aby svou i nejmilejší a nejúspěšnejší kreaci učinil pro zákazníky a dodavatele nezaměnitelnou, spojil její označení se svým jménem a se jménem sídla firmy. Johann Maria Farina gegenüber dem Jülichs-Platz, stálo na etiketách všech flakonů, které opouštely jeho dům.Osobně je opatřoval svým ozdobným podpisem a voskovou pečetí. Tím přesvědčoval své klienty o pravosti drahocenného obsahu. Po dlouhou dobu to vlastně vůbec nebylo zapotřebí.Existovala totiž pouze tato jediná Eau de Cologne. Pokud někdo mluvil o Eau de Cologne, myslel Farinovu vůni. Ovšem grandiózní úspěch Jeana Marii způsobil,že se brzy objevila konkurence. Na trh prišly napodobeniny. Již na konci 18. století vyráběli jiní producenti svoji vlastní kolínskou vodu.


Rodový znak byl nahrazen
červeným tulipánem coby
obchodní značkou.

Tyto vody, které imitovaly Farinu, mely sice jiné složení a často se nerozlišovalo mezi vonnou a léčebnou vodou. Ale všechny měly být Eau de Cologne. Jak k tomu mohlo dojít, když přece kompozici originální Eau de Cologne od Fariny nebylo možné v celé komplexnosti okopírovat? Od roku 1797 existovala na Rýně svoboda řemesla. Po vstupu francouzských revolučních oddílů zrušil Napoleon feudální uspořádání. O několik let později se mu podaří rozpustit celou Svatou říši římskou, onen středověký relikt, který byl od třicetileté války stejně jen jakýmsi patchworkem složeným z tuctu malých státečků a knížectví. Pro Kolín to znamenalo pád ústavy říšských měst a starých cechovních zákonů. Díky politickým a hospodářským reformám směli nyní ve městě konečně, po staletích vyčlenění, rovnoprávně žít a pracovat i Židé a protestanti. Každý mohl svobodně, bez ohledu napůvod či víru, vykonávat obchod a řemeslo. V důsledku těchto změn vznikalo stále více firem,které se zabývaly výnosnou výrobou kolínské vody. Tyto elixíry směly, trebaže měly zcela jiné chemické složení - a samozřejmě jinak voněly! - nosit jméno Eau de Cologne. Nebylo to zakázané. S příchodem svobody řemesel mladického měšťanského období nepřišla zároveň na svět ochrana produktu. Svobodný trh byl před tím regulovaným o špicku nosu napřed. Tak se ale Eau de Cologne stala značkou a z jednoho jména se stalo označení kategorie: Kölnisch Wasser - kolínská voda.